Dnes se jel už 65.ročník Buřťáku, cyklistického závodu do vrchu z Klášterce n/O na Měděnec. Tentokrát se jelo trasou : Klášterec, Vítězná ulice – Klášterecká Jeseň – Sfingy – Měděnec. Počasí bylo mizerný, deštivo a mlha, ale závodníků chtivých věnec buřtů bylo docela dost. Na startu byla spousta lidiček, hlavně v pláštěnkách nebo s deštníky v ruce, ale nálada byla skvělá. Místo avizovaného modrého vozu, západoněmecké výroby, staršího data, značky AUDI tam sice bylo nějaké bílé neurčité rasy (zadní dveře byly zvednuté), ale to nikomu nevadilo. Wembloud (Martin Rytych) dokonce vytáhl válce, na kterých v dešti strávil několik potřebných minut. Někteří jako Eva Rejmannová přijeli na start po vlastní ose a tudíž již notně promočení, takže vlastně přesně naladěni na podmínky závodu.
Rosťa Klíma to vzal jako Spartan Race, protože se do závodu vydal s vozíkem a zátěží v podobě jeho štěstí. Klobouk dolů jsem musel smeknout před Stelou Beránkovou, která se postavila na starts taťkou, i když letos závodila v seriálu POHÁRU PERUNA v kategorii Z12. Na startu se objevily i další známé tváře ze seriálu POHÁRU PERUNA jako Márvy (Vojta Marvan), Kopejda ml., Laďa (Láďa Doležal), Karel Krejčí, Červajs a další … dokonce dorazil i stále pohodářský Fába (Ladislav Fabišovský). Na startu se do první lajny nacpali ostřílení favorité a samozřejmě mladí chrti bez úcty ke starším, Červajs s mladým Kopejdou. Zato Fába byl v klidu ve druhé lajně. Po startu se opravdu velké pole závodníků vydalo do kopce směrem ke Klášterecké Jeseni. Poslední závodníky jsem autem míjel v polovině kopce u zahrádek a čelo závodu už bylo nějakých 200m před Kláštereckou Jesení. V lese nad Jesení v jedné ostré zatáčce, jsem zastavil na focení.
Za chvíli přijel Fába a a nějakých 50m za ním šlapal Wembloud. Za dalších asi 50m pak už jeli Červajs s Márvym, kteří měli náskok před Laďou. Za ním pak s odstupem jeli mladej Kopejda a mladej Vodrážka. Znovu jsem špičku závodu předjel autem a zastavil opět v ostré zatáčce, tentokrát pod odbočkou pod Sfingami. Fába přijel zase první již s velkým náskokem, tak nějak úplně v pohodě, a hodil na mne takový zvláštní pohled, ale až doma jsem na fotkách zjistil, že na mne v každé zatáčce hodil americký úsměv pro fotografa.
Pak už jela dvojka bojující o druhé místo, Wembloud a Červajs. Jen tak tak jsem dojel do cíle a pomalu přijížděl vítězný Fába. V cílovém stoupání už měl Wembloud dostatečný náskok před Červajsem, takže ani na spurt nedošlo. Na čvrtém místě dorazil Márvy pár metrů před Laďou. Za nimi pak dorazil mladej Kopejda, ale nějak neměl sílu na svou typickou cílovou grimasu.
Za ním pak postupně dojížděli ostatní závodníci, kteří si v tomto počasí určitě zasloužili obdiv. Odměnou pro všechny určitě bylo posezení v hospůdce, kde se probrali všechny důležité momenty závodu, ale jestli se dostalo i na 13 becherů (famózní runda ze závodu Cestou Pěti Potoků), to nevím, angína mne vyhnala domů.
Tady je k dispozici několik fotek ze závodu : Honza J. a Vláďa Dušek