Chtěl jsem také přispět s něčím do mlýna … Honza Jansa už malinko popsal atmosféru nedělního závodu. Zkusím to také ale z jiného úhlu. 🙂
Předpověď počasí na neděli nestála za nic, to už jsem věděl zhruba týden, ale zůstával jsem optimistou a říkal si, že to nebude tak horký. V sobotu se sešla velká skupina dobrovolníků pomocníků a díky tomu se příprava zázemí i značení tratí nedostala do pozdních večerních hodin. Než jsem uléhal do spacáku, tak jsem s velkými obavami sledoval blesky a hřmění nad východním obzorem. Vy, kdo jste s námi absolvovali pár ročníků, asi pochopíte :), protože, kromě sněžení, jsme tu zažili už asi všechno. Ráno bylo téměř idylické, procházel jsem trať, všude ticho, nádherný výhled na České Středohoří uklidňoval a člověk podléhal dojmu, že vycházející slunce nás bude provázet celým dnem.
Jak to nakonec dopadlo, už všichni víte :). Dětské závody provázeli drobné přeháňky, ale nikdo si nestěžoval, naopak, rodiče provázeli své zablácené ratolesti hláškami … “dnes to máte pořádně bajkový„ 🙂
Na vyhlášení vítězů v juniorských kategoriích alespoň na chvilku přestalo cedit … díky tedy Perunovi … a jak říkal Márvy i díky Uhošti, že na chvilku mraky zadržela.
Odpolední blok začal startem veteránů, juniorů a žen … a po nich následoval start hlavních kategorií. Počasí bylo nemilosrdné a trať se místy proměnila v močál … závodníky bylo možné rozeznávat už pouze podle stylu, protože kola, dresy, helmy a obličeje měli uniformní hnědočernou barvu. Ale co se neslo celým dnem bylo to, že i přes brutální nepřízeň počasí si to téměř všichni užívali 🙂 … v hlavní kategorii se odehrávaly neskutečné souboje … ale až o druhé a třetí místo celkově, protože Honza Wolf nedal nikomu šanci a odjel závod stylem start – cíl. Druhé místo vybojoval Vojta Marvan, který v posledních kolech doslova udolal Filipa Šlajchrta. Psal jsem o legendách … Karel Krejčí s Oldou Hujou potvrdili svoji formu v šedesátkách a ve dvacítkách slavil svůj comeback Jára Vojíř.
Mě osobně se ale nejvíc líbil souboj mladých „Vaňousů“. Lukáš i Adam si vezli od druhého kola své německé kolegy a byla to „přetahovaná“ až do posledních metrů … vítězně z toho vyšel Lukáš Vaněček druhý byl německý závodník Toni Albrecht třetí Adam Vaněček … a „brambory“, tedy čtvrté místo, Maxime Glöckner … to bylo velká paráda. Z německé ekipy tu byl také dlouholetý návštěvník legendární „rider of long distances„ Roy Bruns. Říkali jsme si, jestli k nám přijel na kole (na rozehřátí ), ale vypadal čistě … to znamená, že dorazil autem 🙂 .Věřím, že kdyby nepršelo, určitě by to dal po vlastní ose :).
Je vlastně zázrak, že všichni dojeli zdraví, a i když si sem tam někdo ustlal … sanitky naštěstí nebylo potřeba.
Mnooo a pak už se vyhlašovalo a „chcalo“ a uklízelo a „chcalo“ jěště více :). A kdyby nepřijela Radka Štejnarová s traktorem, tak tam čučíme do pondělka :).
Tak a tady začíná velké poděkování: Oťas Štejnar za posekání louky i tratí … za zápůjčku křoviňáku, Radce Štejnarové za traktor a plaťák, Václav Jirkovský a spol.za svělé jídlo a pití (Cukrárna U Jirkovských), Hasiči města Kadaně za zapůjčení stanu, Autodoprava Radek Vorel za centrálu, Nemocnice Kadaň za pronájem sanitního vozu, Marek Pleticha za dopravu mobilní toalety, Městu Kadaň a Jízdní kola Pavel Hnízdil za podporu, Vojtovi Marvanovi za mluvené slovo … Aleš Beránek, Eva Beránková, Stelinka Beránková, Richard Pleticha, Věra Nagyová, Petr a Kuba Jiroutovi, Radka Pletichová, Pavel a Edita Aichingrovi, Kačka Jágerská, Láďa Dušek, Marcel Červenka, Barča a Mike … Vám všem za pomoc přistavění tratí i při úklidu … bez Vás by to prostě nebylo. Díky.
Jestli jsem na někoho zapomněl, nebylo to úmyslně 🙂 , tak sorry.
Perun S Vámi a na viděnou v Ostrově … případně hodně štěstí v sobotu v Mostě na Extrém Biku.
Bidpaj
