I starému morousovi …

Čas plyne jak voda, loňský rok byl poznamenaný pandemií, letos to začíná stejně, ale nevěšme hlavu, bude líp a letos se určitě na závodech Poháru Peruna uvidíme, já tomu věřím.

Já vím, že jsem starej morous, kterému hospody, mejdany, koncerty a podobný věci moc neříkají, že mi to vlastně ani v této době nějak extra nevadí … do práce zatím chodím, neb jsem v kanceláři sám, do obchodu si tu roušku na hubu na tu chvíli dám, občas vyjedu ven do přírody na kolo, ale teď v zimě mi opravdu chybí hokej s klukama … a tak se těším na kola s Váma všema. A přiznám se, že i na mne je to už trochu dlouhé. Nechci nic říkat, ale opravdu i mě, starému morousovi, začíná chybět ten šrumec kolem závodů, nekonečné vybalování a skládání toho mého cirkusu, a hlavně skvělí lidé kolem toho všeho, a tak bych rád zavzpomínal.

Po závodu Cejtů …

Bláto, bahno, a podobný …

Určitě si všichni vzpomínáte, kde všude jste se museli prokousávat bahnem, blátem a nevlídným počasím … naposledy to bylo loni na Cannondale Hasištejn Biku, odkud máme jeden článek. Před tím to bylo v klasických podmínkách posledních let na Kadaňských XC Okruzích, kde byly články hned dva, Děkovačka za XCéčka a Závod Cejtů … a rok předtím to nebylo jiné, jak můžete číst v tomto článku. Bláto a podobné radosti se nevyhnuly ani Ostrovským XC Okruhům v roce 2018, kde si tvrdé jádro týmu vyzkoušelo trať před závodem a napsali o tom tento článek. Mým největším zážitkem, co se týká počasí a bahna, byly Kadaňské XC Okruhy na Úhošti, kde nás přepadla opradu silná bouřka, a kde jsme museli počítače zakrýt obrovskou celtou … velký bílý stan drželo snad 20 závodníků či jejich doprovodu, aby v kotrmelcích neodletěl směrem k Nechranicím … malý stan s ozvučením nikdo nedržel, protože hlavní komentátor Márvy byl na trati, a tak k těm Nechranicím letěl jako sláma na poli … a závodníci??? Ti vytrvale kroužili na trati i přesto, že přes tu průtrž nemohli nic vidět, a bláto měli určitě i v tom nejtajnějším koutě svého oblečení … ale nakonec to by skvělý zážitek.

Malej, ale šikovnej …

Počasí a příroda …

Jak je vidět, počasí ani příroda se nikoho neptá a dělá si co chce … o tom ví své i dřevorubci na kolech … tedy myslím cyklisty, kteří se dobrovolně stali na chvíli dřevorubci, aby pro ostatní připravili trať. Takže jsme mohli vidět i dřevorubce Ríšu při přípavě trati na Cannondale Hasištejn Biku, kde jsme o tom psali v tomto článku, nebo i dalšího dřevorubce v roce 2019, viz předchozí článek. Klestění bikových cest před závody se nevyhnulo ani partě z Březové při jejich prvním závodě Březovský Bike v Poháru Peruna, kdy křovinořezy burácely lesem, jak se můžete dočíst v článku Již tuto sobotu první závod. Ani kluci z Mariánské to nemají snadné, křovinořezy a pily jsou jejich denním chlebem vždy týden před závodem Kolem Vlčího hřbetu, a někdy to stálo za to. V roce 2018 měli polomy dokonce na 50% cest, jak psali v jejich článku.

Malí vítězové poprvé na plesu Poháru Peruna …

Ples a juchání a výsledky …

Jak jsem psal na začátku, nejsem plesový typ, ani na to nemám oblečení, ale vy ostatní jste si ples Poháru Peruna užívali určitě každý rok. Když jsem tam zavítal poprvé, tak jste mne teda pěkně dojali a já, starej tvrdej (někdy tvrdohlavej) pes, jsem měl slzy na krajíčku, více si můžete znovu v článcích Slzy na kraj…u a Lambrusco Mantovano. Navíc jsem tam zjistil, jací jste všichni úžasní a že ples vlastně není ples, ale skvělá zábava, kdy se spousta lidí skvěle oblékne třeba do pohádkových postav, jako v tomto článku. Loni se nám sice ples vyhnul, ale předloni se plesu zúčastnili také malí bikeři, protože vyhlášení celkových výsledků se udělalo poprvé také na plese, jako u dospěláků, a bylo to povedené rozhodnutí. Ostatně se tom píše i v tomto článku.

Staré a nové …

Na co vzpomínám jako na opravdu povedenou akcičku, byl parádní, a bohužel zatím ojedinělý, závod Doupovský Kanón. Pohár Peruna a cyklistický oddíl Hnízdil Team spojily své síly a pustily se do svého největšího projektu, maratonu na horských kolech s názvem DOUPOVSKÝ KANÓN! Po skoro čtyři desetiletí, od roku 1953, se tam proháněly tanky a obrněná vozidla ve službách totalitního státu, teď Vojenský újezd Hradiště, jak se území oficiálně nazývá, využívá k výcviku Armáda České republiky. V této akci ale Doupov ovládli cyklisté! To bylo to staré … a to nové? Loni se nám v seriálu Poháru Peruna objevil nový skvělý závod, ve skvělém prostředí vrchu Háj v Chebu, a hlavně se skvělou partou lidiček, Antal Bike. Něco málo v tomto článku.

Všechno má své místo, aby se to tam vešlo …

Skvělá balící parta …

No a nakonec to nejlepší … chtěl bych poděkovat partě prima lidiček, který na mne na některých závodech čekali, až si sbalím ten můj cirkus s registrací, aby mi pomohli to na házet do přívěsu … teda spíš pečlivě naskládat, vše má své dané místo. 🙂 Při tom balení tam však vždy panuje skvělá nálada, což je balzám na mé staré srdce. 🙂 Navíc tato parta je již celkem uzavřená skupina a není jednoduché se tam dostat. Mají už i své slangové výrazivo, takže jen oni ví co to je mexická deka a na co se používá … 🙂

Tak je v rychlosti to, co už i starýmu morousovi jako jsem já chybí … závody plné skvělých lidiček a hlavně dětí … a třeba i v bahně, dešti a loužích … dětské štafety … pokusy vyhrát nad Fábou … děti v pěně od hasičů na Wembloudech … štěstí v dětských očích, když jsou na bedně … takže … letos to dáme!!!

Honza