První říjnovou sobotu, se každoročně koná Mezinárodní Mistrovství ČR v extrémním závodě tříčlenných štafet, pod názvem BOBR cup. Letos se však pořadatelé zalekli současné blbé, covidové situace a pořádání závodu vzdali.
Vzhledem k tomu, že se závodu již více než 20 let účastní několik krušnohorských štafet, s krušnohorskými názvy, bylo zrušení závodu pro všechny ranou pod pás. Obzvlášť, když Bobr Cup ctí heslo “závod, který se nevzdává“.
To bychom však nebyli správní Krušnohorci, kdybychom to nechali jen tak. Ihned po vydání informace o zrušení závodu, se v kebuli jednoho ze zdejších Bobršílenců, zrodila myšlenka na uspořádání podobné akce, pro naše Krušnotýmy, v našich Krušno-Doupovských podmínkách. No a už to frčelo.
BoBr se skládá ze štafety běžce, bikera a vodáka, přičemž všichni členové štafety brodí (několikrát) řeku Moravu.
Moravu nemáme, máme Ohři. Placku, jako Litovel nemáme, máme Doupov a Krušky. Pořadatelský tým nemáme, ale partu magorů, který mají radí podobný výzvy … tu máme.
Dali jsme 3 hlavy dohromady a vymysleli trať pro běžce, která byla o dost náročnější, než ta Litovelská. Vymysleli jsme bikovou trať, která byla o dost náročnější, než ta v Litovli a vymysleli jsme i vodáckou trasu, která byla o kousek delší, než ta v Litovli. Co by to bylo za extrémní závod, kdyby nebyl brod … alespoň jeden … ale o dost delší, než mají v Litovli. Prostě dle hesla „ Když vy břizolit, tak my…..to ještě uvidíte“.
Na vymyšlení, zajištění, trasování, označení tratí, zajištění zázemí, zajištění přihlášek a v podstatě zajištění statovního pole, zajištění pomocníků na trati, časoměřičů, startovního a cílového prostoru, ceremoniálního prostoru a prostě všeho, jsme měli týden … perný týden. Nebyla před námi mega akce, jako v Litovli, kde startuje každoročně přes 200 týmů, ale i tak to nějaký čas vzalo.
Nakonec se v sobotu 3.10.2020 sešlo na startu krásných 16 týmů (to jsme ani nečekali) a řekl bych, že si to všichni náramně užili.
Zázemí závodu, prostor pro start a předávky, prostor pro ceremonii vítězného týmu a také prostor, pro závodní afterparty, nám poskytl majitel Hospody na Vyhlídce v Rašovicích, Marek Seidl a za to mu patří veliký dík. Bylo to hektické, ale nakonec vše klaplo.
V sobotu 3.10.2020, přesně ve 12:00, se vydali na trať všichni běžci v hromadném staru, přímo z brány areálu vyhlídky, ve které jsme postavili majestátní nafukovací oblouk, ať to vypadá. Jejich trasa, přes Suchý důl, směrem k vojenskému prostoru, přes 2 solidní kopce, kolem hradu Lestkov, přes řeku Ohři a zpět do Rašovic, na Vyhlídku, měřila 12,5 km a převýšení měla někde okolo 500m. První běžec, se na předávce štafetového kolíku objevil cca po 54 minutách a byl jím Martin Pavouk Sýkora, z týmu Krušnocipísek. Předal štafetu Aleši Beránkovi a ten už mazal přes pole a louky do Zásady, skrz ni, kolem statku, úvozem, pod kopcem Úhošť, přímo do Brodců, z nich lesem do Suchého dolu, stoupání směrem k vojenskému prostoru, sjezd nad Lestkov, stoupání na Černou Horu, klesání kolem hradu Lestkov, až křece Ohři, přebrodění řeky, přímo u restaurace U Podkovy, v Klášterci a po cyklostezce do Rašovic na Vyhlídku.
Jako druhý běžec se v cíli objevil Ríša Pleticha (Krušnostarci), který předal kolík Liboru Fišerovi atd., atd. … dál už to šlo, jeden tým za druhým, když poslední běžkyně v cíli, byla cca za 1hod.35min.
S bikovou, náročnou 22,5 km dlouhou tratí, s převýšením cca 700m, se nejlíp popasoval Martin Vembloud Rytych z týmu Krušnohorců, který tuto trať zdolal za cca 1hod.2minuty a vytáhl svůj tým, ze 4.místa, na 1. a předával štafetu vodákovi, s náskokem 4 minut. Vodák Jindra Outrata z pardubic, musel z Vyhlídky doběhnout kilometr k řece, skočit do ní, dobrodit se 100m řekou, pro svou kéňu, stáhnout ji na vodu, nasednout (není prča) a valit po proudu do Kadaně, tam se kolem oranžový bójky otočit a plácat to zpet k Rašovické Lávce. 100m před lávkou, na straně Klášterce, musel vylézt z lodi, vytahnout ji na sucho,přeběhnout s ní za lávku, tam znovu nasednout (není prča) a dojet do cíle, na druhé straně řeky. Jindra Outrata (Krušnohorci) náskok nejen udržel, ale ještě navýšil a tak tým Krušnohorců, ve složení Martin Bidpaj Šindelář, Martin Vembloud Rytych, Jindra Ánri Outrata, utrpěl vítězství, v čase 2:41:26. Lepší sever, ve složení Kuba Ihnačinec, Honza Paparega a Milan Oslík si vybojoval 2.místo, až při posledním přebehu souše a dali to za 2:47:20. 3. Krušnocipísci (Martin Pavouk Sýkora, Ála Stejsky Beránek a Kódl Kubový) to dali za 2:47:40 a nechali 2.místo pod hladinou, při Kódlově vykrysení. Díky štědrosti našich sponzorů a přátel, jsme si mohli dovolit vyhlásit vítěze celkové, nejlepší ženský tým a také mix. Nejlepší ženský tým M.E.D., ve složení Dita Ševčíková, Eva Vaňasová a Markéta Kinclová, dokončil závod 3:55:00 a prý jim to moc nechutanlo (jen kecy). Nejlepší MIX M&E&M, ve složení Martin Huráň, Eva Rejmannová a Martin Kočí, to dal za 3:47:35.
Vyhlásit jako vítězové, by zasloužili všichni startující, páč to bylo tvrdý a všichni do toho dali maximum a nevzdali. Velké ovace a obdiv si užil tým, který se na trati nejvíce nadřel a strávil závoděním 5:48:16. Tým pod názvem Krušnomamky, ve složení Věra Nagyová, Martina Čermáková a Radka Pletichová, si to užil dosyta.
Vypadá to sice jednoduše, ale jednoduchý to vůbec nebylo. Soudě také podle komentářů zůčastněných. Jména, která dostali pořádající, nelze ani uvádět. Ovšem nářky se vztahovaly pouze k náročnosti tratí. Naštěstí 😀
Po vyhlášení vítězných týmů, se nám podařilo díky mecenášům, zalosovat i solidní, velice solidní tombolu. Vína, Šampusy, Republica, soudky piva, dále spodní funkční prádlo, ale také vouchery psané vlastní rukou, na zapůjčení lodě z půjčovny a útratu v Karlovarské loděnici … to vše udělalo pár lidem nefalšovanou radost a losování samotné, bylo perfektní zábavou. Vybrané startovné, bylo dáno na stůl a prokonzumováno učastníky této povedené akcičky.
Za sebe, jako člověka, u kterého se myšlenka zrodila, mohu říct, že tolik pozitivní energie, kolik jsem cítil z týhle akce, jsem ještě nikdy z žádné jiné pořadatelské akce nezažil. Nečekal jsem jediného diváka a proto jsem velmi mile překvapen počtem lidí, fandících jak na brodu v Klášterci, tak téměř plnou Rašovickou Lávkou, se skvělou diváckou atmosférou.
Všichni se dobře bavili od začátku do konce a o to nám šlo …
Nebýt Martina Bidpaje Šindeláře a Ríši Pletichy, nic by se nepodařilo připravit. Spolu jsme vymysleli tratě, označili je, nekolikrát je projeli (proběhli), včetně brodu. Spolu jsme dělali úplně vše. V den D, nám ještě byli hodně nápomocni Olda Huja, Kája Krejčí, Verunka Nagyová, kteří se starali o časomíru, mezičasy a lodní depo. Díky vám všem … bylo to super !!!
Velký dík patří Mařenovi Seidlovi, majiteli Hospody Vyhlídka … za kompletní zázemí. Díky Jízdním kolům Hnízdil a Pavlovi Hnízdilovi, za věnované ceny. Díky Půjčovně lodí Rafting Ohře a Pavoukovi, za ceny pro vítěze a do tomboly. Velký dík Markovi Pletichovi, který tombolu navrhl, nakoupil základní alko ceny a žrebovacie lupienky a tím vlastně celou tombolu zařidil. Díky SupCon a Jarouškovi Dubskému, za finanční injekci … bez ní bych byl v mínusu 😀
Díky vám všem, že jste mi umožnili být součástí toho všeho. Byl to skvělý den strávený se skvělými lidmi. Vzhledem k tomu, jak to bylo fajn, rodí se v hlavě pokračování … tak snad.
Zdar Vembloud
A tady jsou výsledky …
