Slzy na kraj…u.

Určitě mne znáte Vy všichni, co se motáte kolem seriálu závodů Poháru Peruna, ale já Vás všechny neznám. Na  závodech se s dalšími starám o registraci nažhavených mladých i starších bikerů či bikerek, a tak mnohdy není čas na nic jiného.  Mám vždy skvělej pocit, když na závodech potkám fajn lidičky, nejen na bajku, a mohu s nimi alespoň na chvíli pobejt a trochu i pokecat, … ale v letošním roce to bylo trochu jinačí.

Cirkus

Jak víte, jezdím s tím svým „cirkusem“ naloženým v náklaďáku za autem vždy brzy ráno, protože už mám spoustu serepetiček a musí se to všechno ráno připravit na registraci. Odpoledne se to musí zase všechno zabalit a naházet zpátky do přívěsu, což dá taky zabrat. Já vím, že jste všichni banda skvělých cyklistických nadšenců, ale letos mi udělalo několik z Vás obrovskou radost, a to hned několikrát. To když se mi parta prima lidiček nabídla, že mi pomůžou zabalit a naložit ten můj „cirkus„.  Ten pocit byl opravdu skvělej. Vím, že to se mnou nešlo rychle, protože každá věc má své místo, ale Vy jste byli úžasně trpěliví a hlavně usměvaví, za což moc díky. 🙂

Dva krásní klauni …

Ples

Nejsem v žádném případě plesový typ, dokonce ani moc společenský člověk, ale spíš takový přírodňák, kterému nevadí samota. Na druhou stranu umím být i pěkně ukecanej, jen doma prý ne**. 🙂 Navíc mi vyhovuje sportovní oblečení, ve kterém se cejtím nejlíp. Ale letos mne kamarádi bikeři přemlouvali, ať přijdu na ples, že to bude fajn. Tak jsem si nakonec doma vyzkoušel sváteční džíny, košili a jiné boty než jen sportovní. Když mne dcerka viděla, tak v údivu řekla : „Někdo mi ukradl taťku …„.

Koš

Na konci týdne přepadl mou ženu nějaký moribundus*, takže strávila víkend v posteli. V sobotu ráno jsem vstával ve čtyři a jel na MČR v kixkboxu i s tím svým „cirkusem„. Vrátil jsem se večer, ale jak jsem slíbil, dal jsem sprchu, oblíkl sváteční džíny a vyrazil na ples. Přišel jsem ve chvíli, kdy se všechny ty úžasné pohádkové postavy fotily před pódiem … bylo to úžasný, tolik nádherných převleků … a já ve svých svátečních džínách. 🙁 Spousta lidiček mne sice zdravila, ale většinou jsem vůbec netušil, o koho jde. 🙂 Pak nastalo vyhlášování nejlepších bikerů v seriálu Poháru Peruna za rok 2018. A na konci vyhlašování začal skvělej Píďan mluvit dál a mne polilo horko … asi mluví o mě. Měl jsem jít k pódiu, kde stáli všichni ocenění se svými Peruníky a Bidpaj s nějakým velkým hnědým košem.

Snad nepoznaj, jaká jsem měkota …

Slzy

NEMÁM TO RÁD být středem pozornosti, ale všichni tleskali a Věrka mne hezky pobídla, Evička usmála, a tak jsem šel. Nebyl to můj šálek kávy, ale dal jsem to. Píďan pořád něco říkal, ale nevnímal jsem ho, a pak … pak se ke mě hrnuli všichni dekorovaní bikeři se svými Peruníky, děkovali mi a objímali, dostal jsem i nějakého hubana, viděl zblízka Alešovo strniště, spousta úsměvů … a já, rádoby tvrdej chlap, jsem změknul a měl SLZY NA KRAJÍČKU

Díky moc, že jste. 🙂

Honza

* Moribundus (genitiv bez moribundu, latinsky Segnitia Grandis Dometicus) je závažná nemoc postihující zejména pracující muže, školou povinné žáky a suplující učitelky. Nemoc se vyznačuje nechutenstvím k práci a nadměrnou potřebou jíst a být obsluhován.

** Dle mé zlaté ženy.